BG Photography: Chateau Boskovice / Zámek Boskovice

Zámek Boskovice - empírová perla Moravy. Přestože empírová podoba zámku Boskovice má původ ve dvacátých a třicátých letech minulého století, je nutné hledat kořeny této stavby o téměř půl druhého století dříve.
V roce 1648 bylo boskovické panství předáno bratřím Karlu Františkovi, Oldřichu Deziderovi a Janu Bohuslavovi, svobodným pánům ze Zástřizl. Jan Bohuslav se svojí chotí Zuzanou Kateřinou Prakšickou ze Zástřizl založili dominikánský klášter, jehož fundaci schválil roku 1684 král Leopold I. Stavba kláštera byla realizována na nezalesněné stráni zvané „Sychrov“ jižním směrem od tehdejšího města Boskovice v první polovině devadesátých let 17. století.
V roce 1687 Jan Bohuslav ze Zástřizl umírá a panství přechází na Zuzanu Prakšickou ze Zástřizl. Po roce od sňatku Zuzana předává boskovické panství svému druhému manželovi Walterovi Františkovi Dietrichsteinovi. Sama umírá v roce 1691.
Původem mikulovská větev říšských knížat Dietrichsteinů vystřídala v Boskovicích hned několik sídel. Do konce 17. století využívala tehdejší středověký a pro tehdejší požadavky na bydlení zcela nevyhovující komplex boskovického hradu. Poté si Dietrichsteinové nechali postavit nevelký jednopatrový barokní zámek nedaleko panského dvora , dnešní Rezidenci a v roce 1819 započala přestavba dominikánského kláštera na honosné zámecké sídlo.
Dominikánský klášter byl zrušen Josefem II. v roce 1784 a majetek řádu byl začleněn do náboženského fondu. O rok později objekt zakoupili Dietrichsteinové a v prostorách bývalého kláštera zřídili manufakturu na výrobu barev. I když v té době již uvažovali o úpravě objektu na zámek, realizace této přestavby proběhla téměř o třicet let později za Františka Xavera Dietrichsteina. Mezi lety 1812 - 1819 byl z větší části rozebrán kostel dominikánů ve východní části kláštera, a teprve poté bylo přistoupeno k samotné razantní přestavbě klášterního traktu. Východní křídlo kláštera bylo celé ubouráno a na okraji získaného prostoru bylo vystavěno nové široké dvoupatrové křídlo s hlavním sálem v prvním patře. Ve stavbě tohoto reprezentačního křídla byla ovšem ponechána také zadní část kostela, která však pro potřeby zámecké stavby byla značně upravena. Ostatní tři křídla byla zvýšena o jedno patro. Arkády klášterního dvora byly ponechány také v nové zámecké budově. Celkový novodobý ráz stavby na závěr podpořilo na tu dobu moderní empírové členění fasád s typickými antikizujícími prvky. K roku 1826 byla dokončena dominantní stavba, citlivě položená do velkého areálu volného anglického parku.
Poslední výraznou úpravu zámecké stavby si vyžádala havárie z roku 1916, kdy v důsledku nadměrného statického zatížení došlo ke zřícení nádvorní stěny západního křídla. Řešením bylo stažení arkád kotvami a zaslepení jejich oblouků. Při této úpravě zůstalo v každém zazděném oblouku pouze okno nebo dveře. Nádvoří zámku dostalo tímto zásahem zcela nový a poněkud těžkopádný výraz.
V roce 1850 vymírají boskovičtí Dietrichsteinové po meči a panství přechází na dcery Františka Xavera Dietrichsteina. V tomto roce dědí Boskovice nejmladší Terezie Rosa, provdaná v roce 1843 za Alfonse Fridricha hraběte Mensdorff - Pouilly. Terezie umírá roku 1856 a celý boskovický majetek přechází na rod Mensdorff - Pouilly.
V období protektorátu byla na zámek a celé tehdejší panství uvalena vnucená správa aby ji s krátkou přestávkou vystřídala po roce 1948 správa státní. Po roce 1991 byl zámek opět vrácen původním majitelům, hraběcí rodině Mensdorff - Pouilly.

Chateau Boskovice - pearl of Moravia Empire. Even though the Empire style of the Boskovice Chateau dates back to the 1820’s and 1830’s, historical roots of this building can be found almost a century and a half earlier.

In 1648 the Boskovice dominion was handed over to brothers Karel Frantisek, Oldrich Dezider and Jan Bohuslav, the Lords of Zastrizl. Jan Bohuslav and his wife Zuzana Katerina Praksicka of Zastrizl established the Dominican Monastery, the foundation of which was approved by King Leopold I. in 1684. The Monastery was constructed on a forest-free slope called „Sychrov“ south of the town of Boskovice in the first half of the 1690’s. It is presumed that the Church was built during the first phase of the construction and the Monastery was built only after full completion of the Church. The Monastery was a two-storey building, the four wings of which closed an inside courtyard with arcades. The original entrance to the Monastery building was situated in the center of the southern wing, facing the base of the hill, and it was ended in a spire. This original Monastery wing has been preserved until today on two floors of the Chateau without any important building changes, including humble monks’ cells on the first floor. The Church itself was directly connected to the northeast corner of the Monastery.
In 1687 Jan Bohuslav of Zastrizl died and the dominion passed to Zuzana Praksicka of Zastrizl. One year after her wedding Zuzana passes the Boskovice dominion to her second husband Walter Frantisek Dietrichstein. She died in 1691.
The original Mikulov branch of imperial Dietrichstein princes rotated resisdences in Boskovice several times. By the end of the 17th century they used the then medieval complex of Castle Boskovice which was not suitable for dwelling even at that time. Later, a smaller two-storey Baroque Chateau not far from the monastery was built for the Dietrichstein family, today known as the Rezidence, and in 1819 the conversion of the Dominican Monastery to a spectacular residence was started.
The last substantial reconstruction of the Chateau was performed after the accident in 1916, when due to an enormous static load the courtyard wall of the west wing collapsed. The arcades were clamped by anchors and their arches were closed in. Due to this repair only a window or a door remained in each closed off arch. The Chateau courtyard thus received completely new and rather heavy look.

In 1850 the last male heir of the Boskovice line of the Dietrichstein family dies and the dominion passes to the daughters of Frantisek Xaver Dietrichstein. In this year Boskovice is inherited by the youngest Terezie Rosa who married Alfons Friedrich, the Count Mensdorff-Pouilly in 1843. Terezie died in 1856 and the entire Boskovice assets passed to the Mensdorff-Pouilly ancestry. During the occupation by German forces a receivership was imposed on the Chateau and the entire dominion of that time. The estate was expropriated by the state after the war and was placed under state administration after 1948. After 1991 the Chateau was returned to its original owners, to the Counts of the Mensdorff-Pouilly family.