Co je štěstí?

Zdravím všechny svoje milé čtenáře a s omlouvou a vysvětlením, proč nepublikuji, vkládám tento krátký příspěvek. Občas se člověk zmítá v bludném kruhu života a tak jsem se v něm ocitla i já. Dlouho jsem přemýšlela, jestli tento příspěvek pustit do světa či nikoliv, protože nemám ráda "depkaře" a sebelítostivé lidi, kteří si neustále na něco stěžují. Buď je moc zima, nebo moc teplo, nebo je podzim, nebo nebo nebo ... Já říkám, že kdo chce, tak si důvod ke fňukání vždycky najde. A proto vlastně nevnímám tento příspěvek jako negativní, ale naopak. Alespoň já to tak mám, že když se ocitnu na pokraji svých duševních sil (ty fyzické se dají vždycky obalamutit), zmobilizuji poslední síly, které ve mě jsou a vrhnu se na jednu věc, kterou v daný okamžik vyhodnotím jako priorotní. Takže jsem se teď vrhla všemi silami do pracovních povinnotí a nezbývá mi čas na blogování. Nedělám žádné vánoční dekorace, nepletu ani nefotím. Snažím se přežít, protože jsem otevřela jednu ze svých tajemných skříněk, že by snad 13. komnatu? A rozhodla jsem se toho kostlivce, co se schovává už několik měsíců uvnitř, zkrátka jednou pro vždy vyhnat. 

Člověk je zmítám různými životními událostmi a ne vždy se mu vede. Na každém blogu si čtu jak jsou všichni strašně happy, všechno se jim daří a vychází, všichni se milují a chystají Vánoce. Někdy mě to přijde jako strašlivé kliší až přetvářka. No mě se teď zkrátka nedaří v životě tak jak bych chtěla a už tento "výlev" citových emocí mě hodně pomohl. Už se nebojím ani obálek s červeným pruhem, protože za těch posledních 5 měsíců, co mě jejich přítomnost "obšťastňuje",  jsem si jaksi zvykla řešit ony nepohodlné životní situace. Nebojím se, protože vím, že na konci každého tunelu je světlo. A dřív nebo později na konec toho tunelu dojdu!

Je tomu už víc něž rok, co mi jedna planeta dosti drze vstoupila do mého znamení zvěrokruhu a dovolila si připravit mě dvou a půl leté období, kdy se mi zkrátka bude dařit méně. Prý mám být ráda, že je to jen dva a půl roku. A věřte nebo ne, ono to fakt funguje! Nepamatuji si přesně co je to za planetu, snad Saturn a jak se tomu období říká, snad saturnovské, ale opravdu to začalo loni v říjnu a drží se mě to jako klíště. Vím, že někdy holt schody nevedou do nebe a když už vedou nahoru, není jejich zdolání zrovna jednoduché.

A proto si stále říkám, co mě nezabije, to mě posílí! A pokud mě čeká ještě další rok a půl stagnace a překážek jako že asi jo, tak ať se záškodníci neradují, já to prostě dám! A kdyby se tu našel někdo, kdo astrologii rozumí, ráda si nechám vysvětlit onu záhadnou planetu, co mi zamíchala kartami  :-) No vidíte, zase tak krátký příspěvek to nebyl, že? Některé fotky už jste možná viděli na blogu dříve, ale patří k mým oblíbeným, tak snad potěší i Vaše oko. Kdo dočetl až sem, má ode mě pochvalu za statečnost a třeba ho potěší i 15% sleva na všechno zboží, které mám na Fleru. Stačí při nákupu pouze zadat slevový kód.

Přeji všem krásný pohodový víkend a kdyby měl náhodou někdo Saturna taky v patách, hlavu vzhůru!