Minulý týden jsem tu psala o válečném románu s názvem V šedých tónech. Přečetla jsem ho za tři noci. Je to tak silný a poutavý příběh, že vám nedovolí usnout před půlnocí. Ve stejném příspěvku jsem se zmínila i o Deníku Anne Frankové, který jsem četla už aspoň třikrát, ale po 7 letech jsem ho vytáhla opět z knihovny a znovu se dala do čtení. Po tak dlouhé době se znovu vracím k válečné literatuře, i když výše uvedený román jsem četla se slzami v očích.
Deník Anne Frankové zachycuje válečnou situaci jedné židovské rodiny, která uprchne z Německa do Amsterodamu, aby se tu ukryla v tajných půdních prostorách před pronásledováním Židů. Ukrývají se tu dva roky a po celou tuto dobu si Anne píše deník, který dostala ke svým třináctým narozeninám. Po dvou letech je jejich úkryt vyzrazen a všichni jsou deportováni do koncentračních táborů. Anne bohužel zemře, ale její otec Otto Franke, který jako jediný přežije, najde její deník a rozhodne se ho vydat.
Jedná se o poměrně známou knihu, takže ji možná většina z vás také četla. Pokud ne, určitě doporučuji zařadit do knihovničky.
Mějte prima den.
Mějte prima den.
Foto: Barbora Grünwaldová
Knížka i příběh jsou známé a já jsem knihomol. Ale musím říct, že jsem vostuda a ještě jsem jí nečetla. Takže si jí píšu do seznamu. Akorát teď mám nějak období, že válečný knížky asi odsunu na později, léto třeba :).
OdpovědětVymazatJá tohle období měla 7 let, předtím jsem válečnou literaturu četla dost, ale chápu, v létě bude lépe "stravitelnější".
VymazatMám tuhle knížku na seznamu. V Amsterdamu jsem chtěla jít do toho domu, kde se rodina skrývala, ale byla tam taková neskutečná fronta dva dny za sebou, že jsem to vzdala :(.
OdpovědětVymazatTak to je škoda, že Ti to nevyšlo, třeba příště!
VymazatAhoj Báro, tu knížku jsem četla jednou. Tehdy jsem ji měla půjčenou z knihovny. Ale zrovna loni před vánocemi jsem si ji koupila. Chtěla jsem ji mít v knihovně. Silný příběh, který mě dostal.
OdpovědětVymazatAhoj Moni, tak pokud se Ti líbila tahle, zkus V šedých tónech, je ještě poutavější a velmi čtivě napsaná.
VymazatDeník A.F. jsem četla dvakrát, před a po návštěvě domu v Amsterodamu, kde se schovávali. "PO" bylo ještě silnější, měla jsem místo před očima a mysl plnou obrázků dětí z koncentračního tábora...
OdpovědětVymazatJsou historické milníky, které je nutné nezapomínat. Tuhle knížku bych zařadila jako povinnou četbu.
Ahoj Aný! Přesně jsi to napsala. Souhlasím!
VymazatViděla jsem film. Jsem ještě ta generace, kde tato četba a výuka ve škole o tomto období, byla všudepřítomná. Bohužel jsem v takovém rozpoložení, že teď takové drama, nemám sil vstřebávat, bez důsledků:-( Ale jsem ráda, že se stále tyto knihy čtou!!!
OdpovědětVymazatNaprosto Tě chápu! Na tohle čtení musí být člověk opravdu naladěn. Tak snad budou mít Tvoje události už jen dobrý spád!
Vymazatknížku jsem také četla a už se k ní také jednou vrátila....jen tedy taky musím říct, že když jsme byli v Amsterodamu, tak jsme došli k domu a ta fronta několikahodinová nás také odradila :-( tak snad někdy příště....Bára
OdpovědětVymazatKnížka je základ! :-)
Vymazat