Tento příspěvek jsem vlastně vůbec neplánovala, ani nevím, jak ho nazvat, ale mám pocit, že prostě potřebuju něco dostat ven a písmenka běží a běží. Poslední dobou se pozastavuji nad spoustou věcí, snad indícií a všechny do sebe zapadají jako puzzle. Každý týden jich přijde několik a já pomalu, ale jistě začínám skládat obraz, který mi dává odpověď. Jenže odpověď na co? Já se vlastně na nic neptala. Raději. Přesto mám před očima obraz, který jakoby mi napovídal a říkal, co mám dělat. Máte to někdy taky tak? Letos je všechno jaksi rychlé. Moc rychlé. Spousta nečekaných událostí a zvratů. Nebo za to může výstava koláží či jak to nazvat kontroverzního "umělce" Guru Járy? Jeho koláže jsem pořádně viděla poprvé minulý týden na zámku v Letovicích a popravdě nevím, co si o něm mám myslet. Těžko říct, jestli se jedná o umění a vůbec o jeho praktikách a učeních ať si udělá každý svůj názor. Já se k tomu stavím asi spíš negativně, ale nikomu nic nevyvracím ani neberu. Nicméně musím podotknout, že těm jeho obrazům to v netypickém zámeckém prostředí celkem sluší.
No a když už jsem u toho zámku, pokud ho chcete zastihnout v jeho syrové podobě, pospěšte si. Rekonstrukce postupuje mílovými kroky a jeho duch, energie a syrovost se začíná pomalu, ale jistě vytrácet. Vlastně jsem mohla tento příspěvek nazvat pomalu, ale jistě. Protože i z mého života začíná pomalu, ale jistě cosi mizet. Nebo kdosi? Tzv. vysavači? Přátelé, kteří se tváří jako přátelé, ale ve skutečnosti je to faleš, přetvářka či něco z povinosti a zvědavosti?
A jestli jste z tohoto přísvěku zmatení, tak si z toho nic nedělejte, protože já vlastně taky. Prostě se mi to chtělo napsat. Nečekám žádné reakce, vlastně jsem si to napsala tak trochu sama pro sebe, abych si mohla za pár dnů znovu připomenout, proč jsem se vlastně rozhodla odstřihnout pár "příživníků" od pupeční šňůry a jak moc je důležité být obklopen tím, co nás těší a koho máme rádi. Není to jednoduché, ale je to povznášející. Amen! (konec řečnění).
Krásný večer všem :-)
Foto © Barbora Grünwaldová
Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.
Báro i já na to už přišla a jsem ráda, že už tak v mladém věku ( děkuji za to všechno i přes ty životní kotrmelce tomu nahoře) Jen na nás samotných se můžeme spolehnout. Život je tady pro nás a je mi jedno co si o nás druzí myslí, neboť nevědí co prožíváme tam uvnitř. Čím procházíme. Z cizích i těch co si jen na příbuzné hrají si nic nedělám a žiji pro sebe. Někdy to osvobození má neskutečnou sílu a energii. Hodně síly, zdraví a hezký večer, Lucka
OdpovědětVymazatTo tedy má, Lucko :-)
VymazatTakováhle rozhodnutí zvládají jenom silné osobnosti. Tak držím palce.
OdpovědětVymazatUpřímně, taky kolem sebe nepotřebuju lidi jenom proto, abych se necítila sama.
A čím nezávislejší a svá budeš, tím víc nepřátel se vyrojí a budou se Ti snažit vykecat díru do hlavy, protože Ti budou závidět nezávislost. Nic si z nich nedělej a nakopej jim zadek ;)
Výborně jsi to napsala, mě to vždycky trvá než se vymáčknu :-) Ale přesně to mám v plánu, Myyno!
VymazatNáhodou je tenhle příspěvek skvělý. Je v něm tolik pozitivních věcí, které se ti přihodily a daly ti jasný signál! A to je přece dobře!
OdpovědětVymazatPřipojím se k Myyně, já taky nepotřebuji kolem sebe stovky lidí a známých, mě stačí pár přátel s velkým P. A doufám si tvrdit, že je mám.
Už neřeším to a nemíním tomu věnovat svůj čas, že mě někdo pomlouvá, je to jeho věc a když nemá jinou zábavu, tak je to akorát chudák.
Ale snažím se chovat ke každému slušně. Někde jsem četla, že člověk pozná ve svém životě spoustu lidí právě proto, aby si mohl vybrat. A ti, co mu nesedí už dál nemá vyhledávat. Něco na tom je.
Takže dávejme pozor - do lidí a do melounů nevidíme!!! Ale můžeme cítit pocity! A cítíme.....!
Však on taky měl být pozitivní! A jsem ráda, že to tak aspoň trochu vyznělo. Myyna to napsala trefně! A myslím, že těch opravdových přátel je v životě opravdu jen pár, ale to bohatě stačí. Všem ostatním příživníkům nezbývá než poděkovat, protože bez nich bychom se neposunuli dál. Takže všem těm, které jsem včera definitivně nechala na druhém břehu patří mé velké díky :-) A pomluvy? Ty jsou přece pro hlupáky a omezence, to my víme! Krásný den!
VymazatBáro jo! Život je přece náš a běží, tak proč se obklopovat falešnými lidmi a vysavači? Já chci mít vedle sebe jen ty kteří mě milují tak jako já je :) Protože ti ostatní ti stejně nepomůžou a starají se jen o sebe...
OdpovědětVymazatPS: ta výstava vyznívá na fotkách moc hezky v tom omšelém prostředí, ale asi jako obrazy bych taky tápala co tím vlastně autor chtěl říci .D
Autor koláže nazývá Astrofocusem a mají přímo působit na člověka. Pravda, doma bych si to nepověsila, ale k té jedné jsem se vracela dvakrát. A přitom se mi nijak zvlášť nelíbila. Pěkný večer!
Vymazat