Taka Tuka

Fotograf. Fotograf s velkým F, to je Taka Tuka. A za vším stojí příběh. Ten můj byl docela prostý. Už víc než půl roku jsem si říkala, že bych si chtěla nechat udělat seriózní profesní portréty. Ale pořád jsem nenacházela nikoho, kdy by splňoval moji představy. Fotografů je totiž spousta. Co spousta, mraky fotografů! Všichni jsme totiž fotografové. Každý, kdo si pořídí zrcadlovku, se považuje za fotografa. Jenže ne každý je ten fotograf s velkým F. Ani já nejsem. A tak jsem si vlastně uvědomila, že vedle někoho takového jako je Taka Tuka, nemám vůbec právo nazývat se fotografem. Ale jak tedy? Co vlastně jsem? Nevím, hledám se. Ale vzdát se nehodlám. Moc bych si přála, abych se od Taka Tuky mohla učit. A dá-li Bůh, možná to na podzim vyjde. Vidíte, ono vlastně nakonec nešlo jen o ty portréty. Nic se totiž neděje náhodně a ani tohle setkání nebyla náhoda. Pro mě je to skutečný pan fotograf. Jeho fotky jsou totiž jiné, velmi jiné. Mají duši, hloubku a cit. Lidé, jenž jsou na jeho fotografiích zachyceni, mají emoce a vypadají skutečně. Žádný omalovánky, jak já říkám. Ano, nemám ráda přehnané úpravy ani vyžehlené portréty, kde vám na čele nezůstane jediná vráska, vaše kůže se promění v porcelán a mimika přestane existovat. Nic takového totiž ve skutečnosti neexistuje. Myslím, že portréty mojí maličkosti jsou důkazem toho, že to jde i jinak. A tak pouštím do éteru malou ukázku z celé série osmi fotografií. Poprvé si na fotkách nepřipadám jako idiot, což samozřejmě nevylučuje odlišnou reakci ostatních :-) Možná si podkopávám vlastní nohy, že tu dělám reklamu jinému fotografovi, ale prostě jsem musela. Tak moc nadšená z těch fotek jsem. Ale co teď, co dál? Snažit se, učit se, makat na sobě a těšit se, že dostanu šanci se od Taka Tuky něco přiučit.

PS: no tak jo, je to trochu samolibý :-)
Krásný den!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.