Beskyde, Beskyde

Tak jsem se konečně prokousala k fotkám z Beskyd. Pravda, není jich moc, protože se bez mučení přiznám, že se mi občas nechce tahat foťák sebou a tak beru za vděk mobilem. Taky si od focení ráda odpočinu. Beskydy jsou krásné, takové kulaté, mechové a malebné. Taky docela hebké a zkrátka jsou to úplně jiné hory, než která jsem poznala letos v Černé hoře. A strašně se mi líbil místní folklór. Takže jsem si musela nutně přivést modrotiskové prostírky pod hrnečky a ručně tkaný kobereček. A taky skleněné pecky. Začínám nějak shromažďovat pracholapky. Za týden jsme toho zvládli dost, s ohledem na dětskou skupinu věkového rozpětí 1 - 8 roků. Chvílemi to bylo náročnější, někdy malinko hlasitější, ale ve výsledku moc fajn. Dnes tedy jen pár výhledovek, který mám tuze ráda. Docela mě pobavilo, když jsme cestou z Pusteven na Radhošť potkali jednoho tatínka, který říká svému synkovi: "Kam jdeš, tam nechoď, tam je jen výhled". Nevím, proč ty lidi na ty kopce lezou, když ne pro ty krásné výhledy :-)

 
Život je hořký, bohudík. Horský hotel Radegast. Letos v létě jsem přišla na chuť pivu. Nevím, jestli to bylo tím horkým počasím, ale je to nejlepší osvěžení, co znám. Ideálně černý kozel nebo nealko Bernard švestka, ale ve Velkých Karlovicích, kde jsme bydleli, vařil majitel vlastní pivo a taková třináctka byla teda hodně dobrá!

Nejvíc mě asi nadchla hřebenovka z Pusteven na Radhošť. Vyráželi jsme až po obědě, který jsme si dali na Pustevnách, takže do cíle jsme došli až okolo páté odpoledne, což bylo super, protože už tam skoro nikdo nebyl. Cestou tam to teda byly zástupy, ale myslím, že ne všichni mířili až na Radhošť. Tam jsem byla poprvé. Podle pověsti tu kdysi uctívali pohanského boha Radegasta. Jeho modlu však prý strhli kdysi Cyril s Metodějem, kteří na jeho místo postavili kříž. Krásná je rovněž kaple sv. Cyrila a Metoděje a stejně tak sousoší obou věrozvěstů. Takže pokud do Beskyd zamíříte, tuhle velmi příjemnou túru, která je zhruba 8km tam i zpět, doporučuji.

Dalším idylickým místem Beskyd je Kohútka. Nejen pro ty výhledy, ale hlavně tam mají ty nejluxusnější borůvkový knedlíky na světě.  Původně jsme si naplánovali na Kohútce grilované pstruhy, ale protože je neměli, zvítězily knedle. A byly tak úžasný, že jsem se pro ně na zpáteční cestě musela zastavit a nechala jsem si je zabalit s sebou k večeři :-) Z Kohútky potom vede příjemná hřebenovka na Malý či Velký Javor, na který jsme nakonec nedorazili, protože větší skupině to jaksi déle trvá.

Další pěkný výšlap byl na rozhlednu Čarták nebo taky Súkenická, odkud je to jen kousek na Vysokou. Z té sice žádné výhledy nejsou, protože je vrchol zalesněný, ale vede tam příjemná cesta. Do kopce, pochopitelně. No a kromě těchto výšlapů jsme taky zvládli skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, muzeum sklářství v Karolínce, koupání v přírodním koupališti Karolinka, což je bývalá zatopená štěrkovna a rozhodně je to lepší místo na koupání než koupaliště ve Velkých Karlovicích. A taky cyklovýlety do okolí a koupačku v potoce, letní dětskou olympiádu a zkrátka toho bylo dost. A příště zase trochu té kultury.

Užijte si den, mě dnes čeká focení s múzou!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.