Podzimní óda

Vždycky, když se chystám vložit nějaké fotky na blog, tak jsem megaloman. Navkládám jich moc a později, až se k příspěvku vracím, tak postupně ubírám a ubírám, protože zjišťuji, že jsou vlastně všechny podobné a že méně znamená více. Navíc mám čím dál raději, když fotky promlouvají jako celek a to nejen kompozičně a barevně. Kýčovek se snažím vyvarovat, i když někdy to k nim láká. Třeba jako v neděli, která byla sluncem zalitá a obloha bez mráčku. Vybírám tedy z odpolední procházky ty, o kterých si myslím, že pro mě nejlépe vystihují podzim. A k němu mi jaksi modrá obloha nepasuje. Je to zvláštní. Podzim byl vždycky mým nejoblíbenějším ročním obdobím, ale začíná se to měnit. Buď jsou to vzpomínky na léto, co mě brzdí se překlenout nebo se to fakt mění s věkem? Nevím. Každopádně tohle je můj podzim.

 

Prima den!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.