úterý 3. května 2016

Další

Mám divný období. Plné pochybností, váhání, jestli jo nebo ne. Pochybuji o smyslu mojí práce, občas si říkám, že jsem si měla nechat focení jen jako koníčka, protože za dané situace nemám na koníčky potažmo volnou tvorbu vůbec čas. Začala jsem řešit diáře na rok 2017. Nejsem pako? Na jednu stranu chci, na druhou bych si nejraději lehla pod rozkvetlý strom a četla si. Jen byla. Měla prostor rozkvést, jak to včera nazvala jedna moje kamarádka. Rozumíte mi, že jo? To je tak krásný slovní spojení "čas rozkvést". No jo, jenže je to fakt těžký, dát si jen tak voraz a třeba dva měsíce vůbec, ale vůbec nic nedělat! A já si tohle naplánovala. Nevím, jestli to zvládnu, ale prostě si chci udělat volné léto. Chci i nechci, co já vím. Pořád pochybnosti. Ale jediné, o čem nepochybuji, je další tetování. V tom mám naprosto jasno. Už se narodilo, tedy zatím jen na papíře a trpělivě čeká na svůj termín. Navrhla a nakreslila opět Myyna. Pokračování mého příběhu. Těším se! A už mám pro Vás připravenou tu letní cestovatelskou fotosoutěž. Jen ji spustím až od června, nebo chcete už teď?




Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

16 komentářů:

  1. Já zrovna řeším obrácený problém, jestli vzít práci, nebo ne. Příležitost přišla teď. Chtěla jsem fotit, cestovat a užívat si léta, ale ta práce do září nepočká :-( a "volno" jsem měla dlouho ... Tetování je krásné. A soutěž? Na tu se moc těším. Hezký den D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já neměla volno za celou mateřskou, protože jsem magor, co pořád musí něco dělat. Nejdřív jsem měla vlastní eshop s přírodní kosmetikou, potom jsem externě pracovala pro Biodermu, nakonec pro Hauschka a do toho jsem nutně musela chodit do školy. Ovšem dneska se na všechno s odstupem času dívám jinak. Takže za mě bych cestovala a užívala, protože práce není zajíc, neuteče! Ale ty chvíle se opakovat nebudou. Nikdy.

      Vymazat
  2. Já na tetování nejsem... ale ten námět je úžasný (i ten minulý) .. takže do toho ! ☼
    Jarka

    OdpovědětVymazat
  3. Barborka ja podnikám 20 rokov. Nič veľké (nechcem písať o tom). Za 20 rokov som nemala kľudnú dovolenku. Keď som mala zastupovanie, alebo kanceláriu zavretú, tak som musela vždy niečo riešiť.
    V každom hoteli som hľadala internet, keď som si nezobrala so sebou telefón, som bola nervózna, keď som ho zobrala tiež a aj keď poviete že ste na dovolenke, sú schopní mi zavolať trebárs do Grécka, lebo ako naschvál je najviac práce v lete keď mám dovolenku. S tým chcem povedať. Keď si môžeš dovoliť si oddýchnuť a nestratíš zákazníkov a 2 mesiace vydržíš nerobiť nič, tak choď do toho. Ale do tetovačky nie :-( . Taká škoda peknej, hladkej, bielej kože.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za názor! Vážím si toho. Ano, mám tu výhodu, že si to dovolit můžu a jestli ztratím zákazníky ... to nevím, ale myslím si, že ten, kdo bude chtít počkat, si zkrátka počká. Jenže já se znám, nevydržím nic nedělat týden, natož dva měsíce :-))) Takových pokusů jsme měla na mateřské spoustu. I když budou prázdniny a chceme cestovat a budu mít kluky doma, chcci si je prostě užít. Jen na jednu věc mám názor odlišný. Škoda je jen dobrého člověka. Já beru tetování jako umění, vyjádření sebe sama a nedělám pro ostatní, abych nějak vypadala, ale pro sebe. Každý den se koukám na tu svoji mantru v obrázku, co mám na levé ruce a každý den mi připomíná to, co chci mít denně na paměti. Není to obrázek bez významu a i tento nový ho má. Ještě jednou moc děkuju a přeju, ať se v podnikání daří. Nevím, jestli já dojdu tak daleko, ale i cesta je cíl.

      Vymazat
  4. Krásný motiv, Baru! A moc se líbí ten Tvůj přístup - to, že to pro tebe není jen líbivý obrázek na kůži, ale že to má svůj hluboký význam a smysl.
    Já sama tetování nemám a myslela jsem si, že nikdy ani mít nebudu, ale vzhledem k různým okolnostem a zkušenostem o tom začínám dost vážně přemýšlet ... jako nějaký milník a vyjádření určitých životních změn ... připadá mi prostě, že takové osobní obrazové zhmotnění toho všeho může v mém životě mít význam a že to v tom procesu sebeuvědomování si dává velký smysl ... A pomalu se blížící čtyřicítku jsem si dala jako deadline :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čtyřicítka je dobrej odrazovej můstek a krásnej dárek k narozeninám by to byl. Já si to loňský dala k 39 :-) Určitě do toho jdi!

      Vymazat
  5. Báro, bude to skvělý a upřímně se těšim na výsledek!

    OdpovědětVymazat
  6. To mi pripomína ten náš ,,rozkvitnutý krík v soľnej krajine,, ...
    Celý minulý rok až po teraz sme rozkvitali...verím, že to nekončí...no mám pocit, že je čas sa už uzavrieť...silencium...na druhej strane mi blog pomáha utvárať bývanie, len cez neho mám spätnú väzbu, ináč ,,nevidím,, a neposúvam veci, ideu...:-)
    Vtáky ma zaujali už niekde na blogu ako zrkadlové nálepky na stenu a stále nad nimi uvažujem (na skriňu),
    no a ty máš pripravené také tetovanie:-)
    Zaujíma ma všetko, aj tvoje plány a súťaž na leto!

    OdpovědětVymazat
  7. Baru, zpomal, zkus to, stojí to za to... První měsíc počítej s tím, že Ti bude hrozně. Všechno zatím potlačované se vyvalí a pěkně si to na Tobě zgustne... Pak si hlava i tělo pomalu uvědomí, že vůbec nemusí pracovat na 200 procent a budou se učit lenošení a odpočinku... A pak? Ty návaly štěstí a radosti a nadšení a nápadů a tvůrčí energie...:-). Ozkoušeno na vlastní kůži;-).
    A protože to znám a vím, že nejde nedělat nic, nechala bych si jen pár úkolů pro radost...;-). Tak hodně štěstí, je to proces;-).
    P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No přesně tohle mi říkala v pondělí i jedna kamarádka. Já o těch letních prázdninách uvažovala už předtím, ale ona mě v tom jen utvrdila. Ovšem lehko se to řekne, hůř udělá. Navíc ten nahoře mě teda pěkně zkouší, jestli to myslím vážně nebo ne, protože zrovna včera mi přistála taková krásná zakázka a rovnou s nabídkou k trvalé spolupráci. No chápeš to? To já přece nemůžu odmítnout :-))) Naštěstí mám volnou ruku a netlačí mě termíny, takže to zvládnu i s prázdninovou pauzou, pokud na ni dojde :-) Ale ty pocity, o kterých píšeš, ty bych fakt chtěla moc zažít, protože teď je to pro mě už taková rutina :-( Vytrácí se to kouzlo. Zpomalit tedy musím, jinak mám pocit, že ochudím sama sebe. Ano, je to proces a zdánlivě dost složitý. Děkuju!

      Vymazat
  8. Baru,
    opravdu pokud to tak cítíš, tak zpomal, dříve než tě donutí okolnosti !
    Já také moc neumím odpočívat, ale díky posledním dvěma měsícům-zdravotní problémy, jsem se touž trochu naučila !
    Momentálně se taky hledám, protože mám díky okolnostem pocit, že mě vlastně nikdo v práci nepotřebuje a já tu doma funguji jen jako uklízečka, kuchařka,zahradnice,....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak takovými pocity naštěstí netrpím a když mám pocit, že jsem jsem uklízečka, tak si to umím vykompenzovat. Okolnosti mě donutily zpomalit už několikrát, před třemi lety autonehoda, před dvěma lety docela zásadní zdravotní věci. Sice jsem zpomalila dost zásadně, ale pořád mi nezbývá čas :-)))

      Vymazat