Bělehrad - Srbsko

Po více než 3400 najetých kilometrech se naše letošní expedice Balkán 2016 v pořádku vrátila domů a já Vás tu po dlouhé době zase s radostí vítám! Spousta z Vás nás sledovala na instagramu, který jsem hojně zásobovala, ovšem jen cvaky z mobilu. Ty pravé fotky teprve chystám a protože jich mám více než 64 GB, mám co dělat.  Expedice byla krásná, místy i náročná, ale vše jsme měli připraveno tak, aby se to dalo v pohodě zvládnout i s klukama. Odpočinkové dny u jezera či moře střídaly poznávačky a výlety a přesně tak to má na dovolené podle našich představ vypadat. Nemohli bychom trávit dovolenou na jednom místě a na pláži vydržíme maximálně tři dny. Teda kluci by určitě vydrželi i déle, ale já s panem Božským ne. Projeli jsme několik zemí a navštívili spoustu krásných míst a zajímavých měst. Načerpali nové zkušenosti a poznali opět kus Evropy. A o tom všem budou v příštích dnech moje blogové příspěvky. První naší zastávkou bylo Srbsko a hlavní město Bělehrad. 

 

Ovšem musím se přiznat, že jsem se těšila domů. Hlavně na to, že budu mít po skoro třech týdnech cestování svůj šatník a kartáček na zuby zase na stabilním místě. A úplně nejvíc jsem se těšila na svůj mezizubní kartáček :-) Holt zmlsaná Středoevropanka. Ale doopravdy! Máme se tu jako prasátka v žitě a vůbec si toho nevážíme. Považujeme to za samozřejmost. Ovšem v některých částech Balkánu (a že je jich dost), se zdaleka tak dobře nemají! Ráda bych postupně jednotlivé kouty přiblížila. Letos to bylo velmi pohodové a já jsem fungovala jako taková houba. Nasávala jsem. Hlavně tedy zážitky a atmosféru jednotlivých míst no a občas taky to pivko nebo Aperol či domácí limonádu, protože to k létu prostě patří. Dneska Vás zvu na krátkou prohlídku Bělehradu, protože tohle město bylo první a poslední den naší expedice takovou krátkou mezizastávkou. Nechtěli jsme cestu hrotit jako loni a tak jsme si to natáhli, abychom měli čas na relax a odpočinek. Z Blansko do Bělehradu je to nějaký 740 km a to je na jeden den víc než dost.

Do Bělehradu jsme dorazili k večeru a po ubytování, sprše a odpočinku následoval večerní Bělehrad. Martinova srbská kolegyně Bojana nám zajistila velmi pěkné ubytování téměř v centru města v klidné čtvrti. Mávám a zdravím ♥ Ubytování jsem nefotila, protože jich bylo hodně. Kdo bude mít zájem, přidám odkaz. V Bělehradu jsme měli opravdu pěkný byt s oddělenými ložnicemi. Info zde. Pokud Bělehrad ještě někdy navštívím a já doufám, že ano, určitě chci bydlet zase tady! Záměrně jsme volili byty a apartmány, abychom se cítili více jako "lokálové". Ze 4 hvězdičkového hotelu toho člověk moc nepozná, tedy pokud chce lépe pochopit mentalitu a zapadnout, je dobré se více začlenit do běžného života. Na snídaně jsme v podstatě chodili vždy do nějaké pěkné kavárny nebo bistra. Viz první koláž a úžasná snídaně na Piazza dei Fiori. 

Nechci a nebudu Vám tu uvádět fakta, která si každý zvládne v případě zájmu najít na netu. Zaměřím se spíše na osobní poznatky, názory a atmosféru. Obecně Balkán je plný odpadků. Takže až na dalších fotkách uvidíme smetí, nedivte se, tady je to prostě součástí mentality. Bělehrad byl ještě docela v pohodě. Silnice jsou tu ovšem v katastrofální stavu! Díra vedle díry. Navzdory tomu, že o Bělehradě říká, že tu není nic k vidění, dovolím si nesouhlasit. Opět jsem nasávala. Atmosféru Balkánu, lidí kolem mě a toho rušného života. Po příjemné snídani jsme vyrazili na pevnost Kalemegdan. Dnes je to jeden velký krásný park. Parků je obecně v Bělehradě spousta a krásných! A taky je tu spousta toulavých psů. Kalemegdan byla dříve z vojenského hlediska významným místem, dnes jej lidé vyhledávají spíše k procházkám a odpočinku. Neplatí se tu žádné vstupné.

Na nejvýše položeném místě je samotná tvrz, resp. její pozůstatky. Co mě trochu štvalo a nejen tady, na žádnou věž ze všech tvrzí, které jsme navštívili, se nedalo vyjít až nahoru! Nechápu proč. Mají to krásně upravené a zrekonstruované, ale věže nejsou přístupné. 

Za to jsou tu krásné výhledy na soutok dvou řek, Sávy a Dunaje. Opravdu skvostné.  

Pevnost byla po staletí centrem města. Založili ji Keltové a byla mnohokrát přestavěna. Dnes je významnou památkou města. Najdete tu i muzea, hřiště a kavárny. Pokud navštívíte Bělehrad, určitě doporučuji Kalemegdan navštívit. My toho bohužel v Bělehradu víc nestihli, protože jak už jsem psala, byla to pouze naše přestupní stanice na jednu noc a jeden necelý den. Náš talisman - rodinnou vlajku jsme všude nosili s sebou, tedy já, abych byla přesná, ale ne vždycky jsem si vzpomněla ji z batohu vytáhnout. Ovšem pár společných s vlajkou přece jen máme!

To je z Bělehradu vše. Příště Vás vezmu do srbských hor, kde teprve začíná ten pravý Balkán. Těšila jsem se, až začnu zase blogovat. I když jsem si od psaní ráda odpočinula, docela mi to chybělo. Tak jsem si to vynahradila alespoň psaním cestovatelského deníku, který se opravdu povedl. Už se těším, až si v něm budeme o dlouhých zimních nocích listovat. A Vám ostaním připomínám, že až do konce srpna můžete posílat svoje fotky z cest a výletů a soutěžit o ceny. 

Krásný nedělní večer přeju!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.