Ohrid - Makedonie

Nejdřív jsem myslela, že Ohrid rozdělím do dvou částí, ale rozdělit tohle nádherné město zapsané jako UNESCO a Ohridské jezero prostě nejde, patří neodmyslitelně k sobě. A protože mám ráda tahle stará historická města, zajistili jsme si bydlení přímo v centru a rovnou u jezera. Bydleli jsme ve vile Dudanov, pár kroků od jezera, se soukromou pláží, kterou jsme bohužel nevyužili, protože nebyla vhodná pro děti a s neuvěřitelně milou a vstřícnou paní domácí Annou. Koupat jsme se chodili po dřevěném molu jen malý kousek na pláž, kde sice bylo více lidí než na té soukromé pláži, ale ne zase tolik, aby bylo narváno. Koupání bylo úžasné, jezero bylo teplé a přístup do vody pozvolný. Kluci se tu opravdu vyřádili. Však se na to po několika dnech putování taky těšili! Jinak o Ohridu jsem ještě před odjezdem četla článek jako o ztracené perle Balkánu a je to pravda. Úžasné město s nádhernými historickými stavbami a svojí vlastní typickou architekturou je opravdu malým skvostem a už je mi jasné, proč jsou na něj Makedonci tak hrdí. Tak pojďte nakouknout!

 

Koupání bylo opravdu super. Chodili jsme až na konec pláže, kde byla restaurace a půjčovna kajaků a kde už nebylo lehátko vedle lehátka. Navíc po dřevěném molu to bylo opravdu tak 5 minut chůze od vily. Narozdíl od Ulcinje se dá do historického centra zajet autem, což považuji při množství zavazadel za velikou výhodu. Bydleli jsme kousíček od nádherného kostela sv. Sofie, obklopeni spoustou restaurací a kaváren. Jídlo naprosto top, takže ani tady jsme neměli potřebu si něco připravovat z vlastních zásob. Cenově možná o malinko dražší než Skopje, ale i tak na naše poměry levné. Asi ne tak, jak se všude deklaruje, ale do luxusní restaurace na několikachodovou večeři pro čtyři členy tady prostě máte a nemusíte počítat. O kvalitě jídla nemluvě. Je to prostě ráj na zemi a docela neobjevený.

Náš ranní rituál byl jasný. Každý den jsme chodili na zdejší eco friendly tržnici, kde prodávali pouze doma vypěstovanou zeleninu a ovoce, bylinky, které tu brzy ráno sbírají vysoko v horách, jak mi potvrdil pan Božský, který si neodpustil běhání ani tady a taky tu najdete spoustu voňavého koření a domácího pečiva. No kdo by se dělal se snídaní? Cestou zpět jsme se zastavili na espresso a fresh u jezera a byli jsme maximálně spokojení. Jako jestli bych se někam bez váhání s dětmi vydala na týdenní dovolenou, tak právě sem. Vykoupat se, dobře a kvalitně pojíst a užít si atmosféru Ohridu, která je úžasná ve dne i večer.

 

Kluci se tu zabavili téměř sami. Vítek hned pvrní den našel jakousi síťku, pasoval se na rybáře a celé dny dokázal lovit ryby. A pozor! Nejdřív to byla legrace, ale potom opravdu našel systém a lovil takový malý čudle, který jsme potom samozřejmě pustili zpět. Ale byla to děsná zábava. A když nelovili ryby, jezdili na kajaku. Marťas už potom i sám. No a já schovaná pod slunečníkem, jsem měla čas na čtení.

Užívám si to s klukama, protože je mi jasný, že už to dlouho trvat nebude a že za pár let budou předstírat, že jejich trapná matka neexistuje. I když bych jim někdy utrhla hlavu, přesto se snažím si s nimi užívat co to jde. Musím říct, že tahle expedice nás jako rodinu docela stmelila. Ani ta očekávaná ponorka se nakonec nedostavila a i dál jedeme na pohodové letní vlně a užíváme si. Tímto se omlouvám všem čekajícím na fotky, ale je prostě léto :-)))

Zajímavostí je, že Ohridské jezero patří geologicky k nejstarším jezerům na celé planetě! Dokonce se tu endemicky vyskytuje jeden  druh pstruha, který už je bohužel ohrožený a tak je tu jeho lov regulován. V restaracích tuto rybu ještě nabízejí, ale já bych si ji z princiou nedala, právě proto, že jí hrozí vyhynutí. Naopak na druhé straně jezera, které už patří Albánii, tuto rybu běžně loví.

Přes den jsme si užívali koupání, večer zase za příjemného chládku procházky večerním městem.  Kostel sv. Jana na skalním útesu byl nezapomenutelným zážitkem. Ráda jsem na něj koukala z pláže, večer zase z kopce. Místo mělo až fascinující atmosféru.

Večerní Plaosnik byl taky nezapomenutelný.

Nechybí ani antické divadlo a další spousta kostelů, tvrz a muzea. Je toho opravdu spousta, ale to by bylo tak na dašlí tři příspěvky :-)

 

Ohrid forever! Loni mě takto poznamenal Kotor, letos Ohrid. I když každé město je jiné, obě jsou úžasná. Kotor je středověký a poměrně dost turistický, Ohrid se teprve turisticky vyhledávaným místem stává. Pokud bych měla doporučit dovolenou na Balkánu, tak právě sem. Ale tady se ještě s Makedonií neloučíme. Ještě nás čeká klášter sv. Naum a projížďka na Cerne drine, místě, kde se vlévá voda z Prespanského jezera do Ohridského. Prespanské jezero leží asi o 160 m výše a vzniká tu takové velmi zajímavé místo se spoustou vodních proudů. Tak to zase příště. 

Díky za pozornost a krásný den!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.