Barcelona a pláž

Hola amigos! Nebylo to dlouhé, ještě bych dva dny snesla, ale všechno má svůj čas. Lepší něco než nic, že jo? Zdravím čtenáře po návratu z dechberoucí Barcelony, která se mi vryla hodně hluboko pod kůži. Čím jsem starší, tím víc se dojímám :-) A protože mám do konce týdne ještě dovolenou, upravila jsem pro Vás pár prvních obrázků. Myslím, že vzhledem k podzimnímu počasí, které tu u nás panuje, přijdou fotky s trochou sluníčka a moře vhod. V Barceloně bylo příjemné pozdní léto. Ráno těch 19 stupňů, v poledne kolem 26 a večer se dalo v pohodě koupat v moři i po sedmé hodině. Vychytaly jsme to naprosto báječně. A protože jsme bydlely ve čtvrti La Barceloneta, asi 100 metrů od pláže, byly jsme tam každý den. Za zprostředkování dočasného azylu musím poděkovat Anýzovce, protože bydlení jsme nemohly mít lepší. Opravdu. S výhledem na moře a palmy, za křiku racků jsme snídaly a přitom jsme byly kousek od všech památek a centra. La Barceloneta byla původně chudinská rybářská čtvrť, která dostala současnou podobu až díky olympijským hrám v roce 1992, které se konaly právě v Barceloně a díky kterým se město "vyšvihlo". I pláže nebyly takové jako jsou teď. Byly prý špinavé a koupalo se tu jen pár místních otrlých jedinců. Dnes je všechno jinak. Fotek mám samozřejmě spoustu, i když poslední dobou opravdu vážně zvažuji, že si pořídím nějaký malý fotáček do kapsy, protože vláčet se s velkým zrcadlem a širokáčem, je fyzicky náročné. A k tomu ještě jeden objektiv na detaily, kdyby náhodou. Ke všemu mám zapráskanou matnici, takže musím čistit fotky, protože jestli něco nesnáším, tak skvrny na obloze, která tam původně nepatří. Bude muset do čistírny. Ale tím už Vás nebudu zatěžovat a pojďte kouknout na tu nádhernou pláž.

Ranní pláž byla bezkonkurenčně nejúžasnější. Pouze pár lidí, příjemný vánek od moře a ta vůně! Prostě ideální začátek dne. Ten, když se potom doplnil o snídani v parku Barceloneta, neměl jedinou chybu. Snad jen tu, že trval pouze 24 hodin :-) Musím přiznat, že jsem velký požitkář a dovedu se nadchnout pro maličkosti. Památky nebyly naším jediným cílem. Nasát atmosféru metropole jako houba, nacucat se a nepustit. Jen pozvolna žít z těchto zážitků a až houba úplně vyschne, jet se nacucat zase jinam. Vlastně jsem takový příživník. Miluju zážitky a vůbec mi nevadí, že jsem si z Barcelony nepřivezla žádný suvenýr. Přivezla jsem nějaké dobroty, protože jídlo bylo famózní a samozřejmě dárečky klukům. Sobě jen keramický špunt na láhev vína. Ale ty zážitky, ty jsou nejvíc a z těch teď budu zase chvíli žít. 

Odpoledne už byly pláže více plné, ale nikterak nacpané nebyly. Kolem vedlo široké molo, takže se tu dalo jezdit na kole, kolečkových bruslích nebo běhat. Kola jsme si původně taky chtěly půjčit, ale bohužel už nám nevyšel čas. Přednost dostalo koupání a relax, něco málo z památek, protože být v Barceloně a nenavštívit La Pedreru nebo Sagradu Familíi, to by byla velká škoda. Snažily jsme se nakombinovat obojí. Hned první den jsme odpoledne, po relaxu u moře, vyrazily na nedaleký kopec Montjuïc. O tom Vám něco napíšu až příště. 

Krásný den, milí!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.