Cestou na Montjuïc

První naše poznávací výprava vedla na kopec Montjuïc, kam jsme vyrazily až později odpoledne a proto se naše cesta protáhla až do nočních hodin. Montjuïc je vlastně jedinou vyvýšeninou města, tedy když pominu horu Tibidabo, která už je součástí  horského hřebene. I když na kopec vedou dvě lanovky, nemohly jsme si nechat ujít příjemnou a nikterak náročnou procházku. Navíc cesta lanovkou podle mě tak nějak ztrácí smysl, protože i v případě lanovky budete stejně šlapat do kopce. Takže volba byla jasná. Cestou tam jsme si prošly krásný přístav Port Vell, kam Vás chci dneska vzít.

Tady můžete vidět tu zmiňovanou lanovku, která vede nad přístavem. Pěšky je to ale hezčí, protože výhled na přístav stejně budete mít z kopce a mnohem lepší.  A taky ušetříte pár euro, které potom můžete utratit třeba za skvělé jídlo :-) Přístavy mám obecně moc ráda. Je to prakticky jedno z prvních míst, kam se řítím. Port Vell není moc velký, ale je nádherný. Ano, i na to ruské kolo, které můžete vidět na první fotce v dálce, jsme s Evuš vlezly. Akorát už to bylo pozdě večer a tak mám jen selfíčka z mobilu, která jste mohli zahlédnout na mém instagramu.

Tak jak ty obchoďáky nesnáším, tento mě zaujal svými odrazy ve skleněných tabulích. Jak říkám, i na tom, co nemám ráda, si dovedu najít něco pěkného. Uvnitř klasickej obchoďák, nic, co by mě ohromilo. 

Pohled z mostu Rambla de Mar na památník Kolumba, který se tyčí v dolní části vyhlášené třídy La Rambla. Tam se dostaneme později.

Přístav byl opět vybudován před olympijskými hrami. Do té doby tu byly jen opuštěné továrny a skladiště. Dnes je to i taková relax zóna. Zajímavostí je most Rambla de Mar, který vidíte na třetí fotce odshora, po něm můžete dojít k nákupnímu a zábavnímu centru Maremagnum. Ne, že bych musela zrovna tam nutně shopingovat, ale ale jelikož jsem po celé Barceloně nemohla sehnat jeden slíbený dárek, musely jsme tam zajít, ovšem vzaly jsme to jen z posledních sil. Obchoďáky nesnáším ať už jsou v Brně nebo v Barceloně. Ale projít se po tom elegantním mostě bylo příjemné. Jo a zvedá se, aby mohly proplout lodě, ale to jsme osobně neviděly.

 
Ruch je tu opravdu čilý a tak jsme z Placa Portal de la Pau, kde se tyčí postava Kolumba, rychle sešly a pokračovaly dále ke kopci  Montjuïc. Cestou jsme míjely zajímavé kuželovité stromy, které mají na kmenech jakoby ostny. Zná někdo jejich název? A taky jsme narazily na starožitný bazar. Vlastně nebyl jediný. Přijde mi, že jich v Barceloně byla spousta a byly docela vkusné, tím mám na mysli, že mají lepší úroveň než ty, které znám já.

A tohle už je jeden v výhledů, který se před Vámi otevře při stoupání na kopec Montjuïc. Není to ale žádné strmé stoupání, nahoru vedou schodu a cesta je zpevněná, takže bych Vám skoro doporučila vyjít si to pěšky. Příště budou výhledy ještě vyšší a taky se zastavíme na několika zajímavých místech na Montjuïcu.

Prima den!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.