Krásné dobré ráno. Tento příšpěvek už jsem tu chtěla dát minulý týden, ale nezadařilo se. Nebyl čas. Veškerý jsem ho teď věnovala technickým záležitostem, které stále nejsou u konce. Už si raději nestanovuju žádné termíny do kdy bude hotovo. O víkendu jsme konečně zprovoznili novej počítač a i když bych tu asi měla napsat pár slov vděku za pomoc pana Božského, nebudu to přehánět, pač já pro něj dělám taky spoustu věcí, které se naučil brát zcela samozřejmě a bez vděku. Mimochodem, nevím, co se to teď v lednu děje, ale mám pocit, že nechci být úslužná, vstřícná, milá ani poslušná, jak se očekává. Prostě fuck it. A jestli to někoho pobuřuje, není nic jednodušší, než to nečíst. Ono mě to nejspíš asi zase brzy přejde, ale momentálně mám období "rebel". I já si chci jednou konečně říct svoje podmínky a pořád se nepřizpůsobovat a nepodvolovat přáním a potřebám ostatních. Mám svoje vlastní. Takže jsem si na ně konečně udělala čas a jako jednu z věcí jsem udělala to, že jsem začala chodit do kurzu modelované keramiky. Jo, dopoledne, protože odpoledne či večer už mám kluky a nemám hlídání. A kdyby se náhodou zase někdo strachoval o to, že se mám, že můžu, tak věřte, že tu práci za mě nikdo neudělá a kompenzuji ji v pozdních nočních hodinách, když už ostatní sladce spí. Můžeme všichni, je to jen otázkou vlastních priorit. O modelovaná keramice jsem snila už dlouho, kruh mě moc neláká, je to pro mě příliš svazující a tak jsem v lednu nastoupila na modelování. Nezažila jsem lepší relax, než se matlat v hlíně. Nechodím tam pro výsledek, je mi jedno, jestli se mi něco povede nebo ne, ale ten proces je naprosto osvobozující až ozdravný, řekla bych a jako vedlejší produkt vzniká hmatatelný předmět. Lepší než láhev vína, kterou jsem začala rozdělávat až nějak příliš často. Takže tady pár prvním syrových polotovarů a pokud i Vy přemýšlíte o něčem podobném, vřele doporučuji! Obzvláště ty více temperamentní povahy ocení to úžasné zklidnění :-) Chodím do kurzu, který vede moje kamarádka a úžasná lektorka Jana Jano v Dílně Matilda v Brně. Pořádají nejen dopolední kurzy, ale taky odpolední a třeba víkendové, stačí si vybrat!
Více fotografií z workshopu můžete najít zde a postupně snad budu doplňovat. Tak přeju happy týden, buďte free a nenechte se ničím a nikým svazovat.
Foto © Barbora Grünwaldová
Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatty misky jsou nádherné:-)
Jiřina
Děkujeme :-) Ta hezčí není moje :-)))
VymazatJa tiež....
OdpovědětVymazat:-)))
Vymazat:D jj občas je potřeba prsknout
OdpovědětVymazatTaky se na něco podobného těším, Liberec je toho plný tk ještě chvíli vydržet...já hlídání nemám leda muže :D..a to jen odpo.pa M.
No hlídání je to poslední, co by mě momentálně trápilo. S mužem nemůžu počítat vůbec, max. o víkendu, když nemá zrovna vlastní aktivity. Přes týden je to všechno na mě. Mít takové podmínky k práci jako má on, udělám toho dvakrát tolik a rychleji :-)Asi procházím zkouškou trpělivosti :-)
VymazatBaru, on i mezi čtenáři je někdo, kdo má "problém růstu"? Jak tomu říkám. Někdo, kdo řeší, že člověk na volné noze může chodit na něco dopoledne? Je to tak, jak píšeš. Práci za tebe nikdo neudělá a je to o tobě, kdy a co. Já tedy utíkám teď na francouzštinu, hlídá manžel, který mě 7 let podporoval u zahraničního studia a tak nějak cítím, že by se zase role měly prohodit. Tak to pomalu nastavuji. Jinak začátek roku byl takový nějaký drsný snad u všech. Drž se, a pěkné výrobky z té keramiky jste vytvořili(y). Kolikrát chci něco okomentovat, ale nestíhám, ale čtu a kochám se fotkami.
OdpovědětVymazatPrvní, co jsem z okolí slyšela bylo "na keramiku, jo a dopoledne? no jo, ty se máš, já musím do práce". Jasně, já nemusím, já přece nepracuju :-))))Já si tady jen tak do dvou do rána klikám na fcb. Pan Božský hlídá výjimečně, jak jsem psala, spíš pouze víkendy, když je náhodou doma, protože on uznává jen sám sebe a svoji práci. Takže jsem to nastavila taky jinak. A neustoupím. Není možný, aby jeden doma vyžral všechno a druhý se vezl. Nebo to musí fungovat alespoň s nějakým vděkem a ne samozřejmostí. Ale to je můj problém, jak jsem si to nastavila, tak to mám. Naštěstí to není trvalý stav. Děkuju!
VymazatMinulý týden jsem prohlásila, že vstupuju do stávky. Že dokud se zbytek rodiny (děti především - ten nechce to, ten to, tomu se nezdá tahle ingredience, tomu tahle připomíná neštovice...) nepřestane ošklíbat nad tím, co udělám k jídlu, tak už nevařím. (A teď si uvědomuju, že jsem to dnešní polívkou k večeři porušila. Asi mi stávka pomohla se vyklidnit.)
OdpovědětVymazatMatildu znám dobře, strávila jsem tam svůj brněnský rok spoustu příjemných hodin na různých kurzech. (A vedoucí Monika byla kdysi v pravěku mou vychovatelkou na intru.) Ty misky a talíře jsou bezva!
Stávku jsem zahájila už loni, pánové vydrželi fungovat týden. Mně ani tak nevadí uvařit to, na co mají chuť, stejně se jich vždycky ptám, co chtějí k večeři, ale nabaví mě, když ze mě posádka dělá služku. Neumí si po sobě odnést ani použitý talíř od stolu, kromě toho nejmladšího, věčně po nich sbírám po bytě špinavé prádlo a o bordelu, který jsou schopni vytvořit, ani nemluvím. Asi někdo někde udělal chybu, ale už před mnoha lety. Děti vedu k tomu, že ty základní věci týkající se pořádku, prostě dělat musí. Je to můj čas, který bych uměla využít úplně jinak než ustavičnou starostí o to, aby pánové měli vše, nač si vzpomenou. Není to samozřejmost, kterou tak bohužel všichni berou. Ale to stejné by se dalo implementovat i do pracovní sféry, takže makám na změně :-) A díky moc, dneska jedu zase tvořit a už se nemůžu dočkat!
VymazatJá jsem moc ráda, Báro, že ses pro tenhle relax rozhodla a máme tedy možnost se vídat častěji. Pro mě je fajn pocit vědět, že jdu sice do práce, ale vlastně je to příjemné setkání při tvorbě, kterou vnímáme hodně podobně, ač z různé zkušenosti. A jak už jsem ti říkala, jde ti to skvěle :-) Těším se na další společná dopoledne :-)
OdpovědětVymazatJe to skvělý! Fakt jsem naprosto nadšená a hlavně mi to dělá dobře! Asi že jsem to už potřebovala. Těším se na další lekci a děkuju.
Vymazat