Zase mám chuť psát

Téměř po měsíci jsem zpět a doufám, že to tu nebude jen tak zahnívat, jako tomu bylo v předchozích týdnech. Navštívili jsme spoustu krásných měst, hory a překrásné pobřeží Algarve. Když budu počítat i Slovinsko, které jsme absolvovali pouze se čtyřdenním odstupem před Portugalskem, strávili jsme spolu bezmála měsíc na cestách. Jak píše jedna moje kamarádka na svém blogu, dovolená je pro rodinu nejrizikovější čas, protože většinou nejsme zvyklí být spolu. Přežili jsme to bez větší újmy a fotek mám spoustu. Přesto jsem si dala závazek, že jich udělám maximálně stovku, tak doufám, že se mi to povede. Nebudu zastírat, že realita je krutá. Za měsíc už se dá slušně zvyknout na jinou mentalitu a jižanské tempo, které mi velmi vyhovovalo. Jediná myšlenka, která mě teď drží při životě, je Barcelona v září no a vypadá to, že ještě v srpnu vytáhnu kluky k moři, protože slaná voda dělá Marťovi dobře na atopický ekzém.  Do pracovního procesu se začnu zapojovat už v pondělí, ale zatím jen polehoučku, protože to jižanské tempo se mi nějak zalíbilo. Navíc je léto a já si chci prázdniny prostě užít. A vy se můžete těšit na spoustu fotek a povídání z cest. Jen co dám dohromady domácnost, vrhnu se na to! Tady je první malá černobílá ochutnávka. Zatím to není v časové posloupnosti, protože chvíli mi potrvá zpracovat aspoň nějaké fotky a nějakým způsobem to uchopit. Navštívili jsme krásná města jako Lisabon, Sintra, Porto, Coimbra a další menší města po cestě do hor. Lisabon je láska navždycky, i když třeba není vizuálně tak malebný jako Porto. Tam mě učarovaly kromě jedinečné architektury hlavně mosty. No a potom Coimbra. Univerzitní město, které si rovněž zamilujete. Odtud mám jednu z mála svých fotek, vlastně selfíčko focené odrazem ve vitríně. A zbytek už je série mostů z Porta. Brzy více!

Krásný zbytek víkendu!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.