neděle 25. března 2018

Praha again aneb proč si ty haldy nepřibarvit ...

Další útěk z té naší šedé kotliny za kulturou a očistou duše, protože Praha mi prostě dělá dobře ... Někdy se holt věci nedějí tak, jak bychom si přáli a je potřeba tomu trochu pomoct. Navíc jsem chtěla vzít svého pubertálního synka na výstavu Kamila Lhotáka v domění, že mu rozšířím obzory a prospěju tak jeho výtvarnému vzdělávání, ovšem to se v daný okamžik úplně nestřetlo s úspěchem. Start dost skřípal, ale výstava Josefa Lady v Tančícím domě to naštěstí zachránila. Obě výstavy hodně dobré, Josef  Lada pro děti i začínající puberťáky výborný plán!



A kde jinde začít, než opět v kavárně. A opět IF café v Rosetta Palace v Jungmannově ulici, protože mají exkluzivní deserty a výborný flat white. Prostředí se mi sice víc líbí ve Werichově vile, ale tam bývá narváno.



A kolem Nekázanky rovnou do Obecního domu. 






Kamil Lhoták podruhé a naposledy. Chtěla jsem tam vzít kluky, protože výstava je už jen do 22.4. Tak snad v nich něco zůstalo.




Přes Národní třídu a Masarykovo nábřeží do Tančícího domu, kterej fakt miluju.





Ginger a Fred, Vlado Milunič.  Úplně nejvíc barák, kterej mě vždycky dobře naladí.




Výstava Josefa Lady v galerii Tančícího domu už byla v cajku a klukům se dost líbila.  Tak jupí, aspoň něčím se matka zavděčila.





Zase jiný výhledy než posledně. Tyhle mám taky dost ráda. Mosty, mosty, mosty ...



A někde cestou .... Ještě že tu Prahu máme, na splíny výbornej lék. 
Užijte si zbytek víkendu!



Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

3 komentáře: